Adaptace/aneb zvykání na školku

Tak a vy si určitě myslíte, že takové zvykání není žádná věda:o) Dovolte mi, abych Vás vyvedla z omylu. Je to totiž úplná alchymie! Je to proces někdy dost dlouhý (hlavně pro dítě), někdy dost psychicky náročný (pro všechny), někdy traumatizující (hlavně pro maminky:o) A někdy, někdy to jde úplně bez zádrhelů... Nikdo dopředu nemůže na 100% říct, jak zvykání na školku bude u toho kterého dítěte probíhat.

Aktéři adaptace: 1. dítě, 2. matka, 3. otec, 4. učitelky
Nástup do školky můžeme všem aktérům hodně usnadnit. Níže jsem sepsala pár informací, rad, zásad pro úspěšnější zvykání na školku.

• Odmala zvykejte dítě na krátkodobé hlídání u babiček, u tet, v koutku a podobně. Je třeba začít již dááááávno před samotným uvažováním o nástupu do školky. Systém ODEJDU/PŘIJDU nacvičujte již od nejútlejšího dětství. Zpočátku stačí chvilka třeba doma, nebo ve známém prostředí. Dítě takto nebude vnímat rodičovskou nepřítomnost nijak dramaticky. Zvykne si, že je neopouštíte napořád, ale že se pro ně za malou, malinkatou chvilku vrátíte.
• Nejistota maminky: Adaptace bývá problematická, když si sama matka není jistá už dopředu tím, že dítě do školky má vůbec začít chodit. I ta nejvnitřnější nevyřčená obava ohledně docházky v dítěti vzbuzuje nejistotu. Pokud si matka není jistá, že je v pořádku, aby dítě do školky chodilo a trpí syndromem "tlusté pupeční šňůry", bude adaptace spíše bolestivá. Je to tedy jen o nás, maminkách, jak se k tomu postavíme! 
• Nejhůř nesou těžší průběh adaptace maminky, které jsou doma s mladším dítětem. Když je adaptace náročnější (dítě dělá každý den scény, že nechce do školky), začne maminka pochybovat, jestli dělá dobře, že je do školky dává, když vlastně nemusí...Pokud nemusíte dítě dávat do školky, tak je tam nedávejte zpočátku na celé dny, a vyzvedávejte je třeba po O. Nebo využijte sdílenou docházku a podělte se o dny ve školce s jiným dítětem. Poloviční neboli sdílená docházka je v tomto případě ideální.
• Zvykejte dítě na školní prostředí postupně. Běžte se do školky podívat společně, běžte si tam pohrát, pokud to jde. Nebojte se s ředitelkou domluvit na postupném zvykání dítěte ve vaší přítomnosti! S dítětem si o školce povídejte. Jak se jmenují paní učitelky, jaké mají děti ve třídě i na zahradě hračky apod. 
• Nestrašte dítě školkou. Školka není čert, ani bubák. Dítě by se nemělo bát sem chodit. Proto raději spolkněte věty typu "Počkej, až budeš chodit do školky, tam budeš muset spát po obědě!" nebo "Počkej ve školce, tam tě naučí, jak se máš chovat.." raději se kousnout do jazyka, než z pusy toto vypustit:o)
• První dny do školky s tatínkem: Když dojde na lámání chleba a dítě již musí do školky samo, nejlépe funguje, když jej vede otec. Věřte mi, chlap se nenechá obalamutit kňouráním ani pláčem. Často to děti zkouší jen na maminku. Domluvte se doma a nechte první dny-měsíc chodit dítě do školky jen s tatínkem.
• Předčasná radost. Kámen úrazu bývá často v tom, že dítě je první den, druhý den ve školce úplně v pohodě. A pak začne mazec...Pláč, odmítání chození do školky, ranní scény, záseky atd. Počáteční "pohoda" je daná tím, že chodit do školky je pro dítě nové a lákavé. Pak ale dítěti dojde, že se jedná o povinnost. Později se stejná situace může opakovat každé pondělí po víkendu, nebo vždy po nemoci, či po prázdninách. Nám dospělým se po dovolené také moc nechce zpátky do pracovního procesu. Akorát u toho nebrečíme. Nahlas:o)
• První učitelka je pro dítě ta pravá... Dítě se první dny upne na paní učitelku, která jej přebírá jako první(ranní směna). Dost často se stává, že výměna učitelek v dalším týdnu vzbudí negativní vlnu emocí. Nebývá to tím, že by druhá paní učitelka byla na dítě zlá, jak si mohou rodiče někdy myslet... jen to není ta "jeho" první;o)
• Ranní hysterie: Maminky bývají z ranních hysterických scén někdy tak vyřízené, že se cítí celý den hrozně, trpí žaludečními nevolnostmi a nemohou se ani soustředit na práci. Jenže dítě tím říká "maminko, miluji tě!". Jen za matkou zaklapnou dveře, dítě už za pár minut často ani neví, že plakalo. Maminky, nebojte se do školky za chvíli zavolat a zeptat se, jak na tom vaše dítě je. Ušetříte si tím hodiny přemýšlení nad tím, jaká jste "špatná matka":o)) Dobré znamení je, když předáváte uplakané dítě a odpoledne si vyzvednete dítě neuplakané. Pokud se dítě rozpláče v momentě, kdy Vás při vyzvedávání ze školky vidí, je to také v pořádku, jen se v něm perou emoce a neví, jak jinak by dalo najevo svou radost ze shledání!
• Problémy s jídlem. Pokud dítě doma špatně jí, ve školce může odmítat stravu úplně. Je důležité se učitelek ptát na to, jak dítě jedlo, jestli něco jedlo. Domluvte se s učitelkami i s dítětem, že zkusíte poslat jídlo z domova. To často pomůže, aby se dítě lépe zadaptovalo a netrpělo celý den hladem. Situace se postupně zlepší. 
• Problémy s pitím. Může se stát, že dítě ve školce nepije. Pokud je zvyklé z domova pít jen vodu, je třeba tuto skutečnost nahlásit ve školce. Děti převážně dostávají k pití slazený čaj a je jim nabízeno mléko, občas kakao. Málokdy je v nabídce obyčejná voda, nebo šťáva. 
• Bačkůrky domů. Někdy dítě vyžaduje, aby se některé věci nosily domů. Nejčastěji to bývají bačkůrky. Ušetříte si čas i nervy, když dítěti v tomto ohledu vyhovíte a danou věc odpoledne zabalíte a ráno opět do školky přinesete. Časem to přestane vyžadovat, věřte mi:o)
•  Plyšák do školky. Dítě by mělo mít možnost nosit si do školy jednoho svého plyšáka. Je to symbol spojení s domovem, a právo na plyšáka by mu nemělo být nikým odebíráno. Domluvte s učitelkami, v jakých situacích není vhodné, aby dítě plyšáka mělo u sebe a domluvte se s ním, že plyšák bude čekat například v postýlce, nebo že nemůže sedět u jídla apod. Je to jen přechodné období, po které dítě bez plyšáka neudělá ani krok. To se ale postupně zlepší.

Zlatá zásada je se nebát a o dítěti se s učitelkami ve školce bavit. Na většině věcí se lze se školou domluvit i s ohledem na individuální přístup k dítěti. Často se o individuálním přístupu jen mluví, ale skutek utek.Nenechte se proto odbýt, pokud bude potřeba zavést nějaká zkušební opatření, aby si dítě na školku lépe zvyklo;o) Každé dítě potřebuje jiný přístup a také různě dlouhou dobu na adaptaci. Někdy není výjimkou, že adaptace trvá dítěti i celý jeden školní rok!

Hezké zvykání!
B.

Více zde: http://www.skolkahrou.cz/products/zvykani-na-skolku/