Čmáranice - aneb povídání o dětské kresbě

Kresba je jedním ze symbolických vyjádření pocitů každého člověka. Malé děti fascinují tužky, fixy a vůbec všechno čím jde zaznačit jakoukoliv barevnou stopu. Kamkoliv. V tomto ohledu se fantazii meze nekladou a podlaha, závěsy, zeď nebo potah sedačky se přeci jeví jako ideální místo pro tvoření. Barvami.

Batolata malují všude. Do písku, omáčkou čárají prstem po stole, marmeládou po oblečení (když to tak píšu, uvědomuju si, že je to často zábava i dětí mnohem, mnohem starších:o) Z drobků a slin vytváří úhledné kreace na kočárcích, kukuřičnými křupínky dotváří fádní vzhled autosedaček... Maminky tím dohání k šílenství.

Když přejde období malování "vším po všem" nastává kolem druhého roku nové období, kdy dítě chápe, k čemu slouží barvy i papír. Maminky jsou plné očekávání, že ten jejich prcek už konečně začne malovat něco pořádného. Sluníčko... nebo alespoň malé kolečko...dobře alespoň něco, co připomíná kolečko. Pejska... nebo alespoň něco, čemu dítě říká pejsek. Maminky potřebují vidět výsledky. Pomáhají, tvoří za dítě. Nemohou přenést přes srdce, když se dítě do tvoření zabere tak, že na konci malování je na papíře černo-šedo-hnědá skvrna plná žmolků mokrého papíru a děr. Mezi 2 a 4 rokem jsou ale děti v podstatě nejšťastnější, když výsledkem jejich práce jsou všechny oblíbené barvy na papíře, nejlépe v silné vrstvě a v dokonalé syntéze. Nechte děti projít si svým černým obdobím. Nehledejte za tím nic víc, než radost z tvoření, ze zaplnění velké bílé plochy, která pojme tu barevnou smršť!

Dříve než děti začnou malovat tvary a přesné čáry, musí se naučit ovládat svou neposednou vedoucí ruku, která si dělá zpočátku co chce. Pokud si neumíte představit, jak je to těžké naučit se malovat, zkuste si přeležet paži, kterou běžně nepíšete, tak aby byla znehybněná, pak do ní vezměte štětec a zkuste s ní namalovat něco smysluplného;o)

Nebojte se, nebuďte nedočkaví, protože pokud dítě v ostatních oblastech vývoje nijak nezaostává za svými vrstevníky, nastane po období černých skvrn čas, kdy dítě začne spojovat čáry a tvary a začnou se rodit takzvaní hlavonožci. Vždy počítejte s tím, že každé dítě je jiné (a to i u sourozenců z jednoho hnízda), a proto se první univerzální postavičky začnou objevovat mezi 2 a 4 rokem. Postupně začnou být postavy propracovanější. Před nástupem do školy, by měl předškolák na 5.-7. roce zvládnout v podstatě bez problémů postavu maminky. Vykreslenou detailně včetně všech základních částí těla, prstů na rukách a všech hrubých detaiů obličeje. Mezi prvním a druhým obrázkem je zhruba 3-5 let intenzivní práce dítěte na komplexním rozvoji hrubé i jemné motoriky ruky, která jde ruku v ruce s rozvojem intelektových schopností.

Jak dítě ke kreslení motivovat

Při správném motivujícím a oceňujícím přístupu budou děti malovat s chutí.

Důležité je mít kvalitní pastelky a pro správný špetkový úchop tužky používat už od malička tlusté trojhranné pastelky s dobrou měkkou, ale nelámavou tuhou.

Ohledně motivace platí dvojí:

• 1. výsledky práce nehodnotit a kresby dítěte s nikým nesrovnávat
• 2. dítěti do kreslení nevstupovat a nemluvit mu ani do výběru barev. 

Tíhne-li dítě více k zemitým tónům(tmavé barvy černá, hnědá, temná zelená...), pak na tom není nic špatného. Nejčastěji maminky a babičky mají tendence dětem podsouvat svůj pohled na svět, což ale v dítěti může zadusit touhu experimentovat a snít. Nesnažte se dětem vnutit všeobecně platné dogma o žlutém slunci, o tom, že lidé přeci nemají mít modré vlasy a domeček vypadá takhle, ukaž já ti ho namaluju... Nechte dítě, ať své nápady při volné tvorbě přenese na papír jak chce. Zeptejte se ho nakonec, co nakreslilo, ono vám to jistě rádo poví. Můžete název obrázku jeho slovy zaznamenat tužkou na druhou stranu. Uvidíte, že se společně za pár let jeho tehdejším nápadům ještě zasmějete. Na kreslení je krásná právě spontaneita dítěte a uplatnění  jeho fantazie. Dítě svazované cizími představami buď na malování zanevře, nebo o spontaneitu přijde a bude se snažit nakreslit jen to, co se od něj očekává. Pak už ale pro ně kreslení nebude tak příjemné, nebude při kresbě tak svobodně vyjadřovat své pocity.

Ať si děti klidně malují růžové panáčky. Stačí se podívat na příklady dobré praxe: Simpsonovi jsou žlutí a Šmoulové modří, přesto je milují dospělí i děti;o)

Bora

www.skolkahrou.cz