Prokrastinace / aneb umění nedělat to, co je právě potřeba
Mám zvláštní cit pro provozování prokrastinace. Hodí se přiblížit tento pojem dřív, než začnu popisovat, jak se může projevovat. Homo prokrastinus je následovník Homo sapiens a nachází se někde mezi homo lemrus a homo workoholus. Takzvaný člověk prokrastinující je činorodý, i pracovitý, nicméně svou snahu obvykle směřuje na činnosti, které v dané chvíli vůbec nesouvisí s tím, co se má skutečně udělat. Ne, že by daný jedinec nevěděl, co je nejvíce potřeba udělat, anebo trpěl nějakou blíže nespecifikovanou formou neschopnosti setřídit priority na seznamu TO DO. Takový člověk se jednoduše jinou činností vyhýbá započetí, dělání, či dodělání úkolu, u kterého bliká červené světýlko s nápisem "Tohle už vážně HOŘÍ". Nevím, kde se to v člověku bere, ale tato neřest, obsese, nebo systémová rebelie je problémem, který se řeší podobně těžko jako odvykání kouření.
A teď k tomu, jak se prokrastinace projevuje. Určitě má tisíc a jednu podobu. Já si například velmi ujíždím na úklidu a domácích pracech. A to i přes to, že úklid k smrti nesnáším. Často se přistihnu u smejčení dětského pokoje, i když je potřeba připravit papíry pro účetní. Nebo začnu s vyhazováním zbytečností z celého domu, když mám přichystat podklady pro třídní schůzky. Nejvíce práce mám s žehlením, když mám dělat vyúčtování. Nejhorší šmouhy na oknech vidím, když už je dokonale prázdná lednice a v ní jen hlady pošlá myš. Když to tak píšu, mohlo by to vypadat, že by se u nás dalo jíst z podlahy. Ale s malými "škodiči" za zády udělám úklidové kolečko a můžu začít znovu, jen ta "opravdová" práce stojí:o/ Krize nastane, když se mám jednou za rok potřebu pohádat, nebo spíše vyměnit si názor se svým drahým. To se chytnu hadru a začnu zuřivě šúrovat kuchyňskou linku. U toho vším třískám a brumlám si pod fousy, čímž dávám jasně najevo svou nespokojenost:o) Touha prokrastinovat se jednoduše probudí tak, že jako první v řadě stojí nějaký otravný úkol, který MUSÍM udělat, který MÁM na starosti, který je POTŘEBA dokončit. V ten moment je mi bližší i tolik nenáviděný úklid.
Naštěstí pro mě exituje STRES, který působí mocně. Když už je termín na spadnutí, zvládnu i nespat a vše hravě dodělám a zvládnu. Nakonec zjistím, že to nebylo tak těžké, ale i při tomto vědomí příště jdu a prokrastinuji zase. Ale hodně jsem se zlepšila. Například jsem začala delegovat domácí práce i na ostatní členy domácnosti a tak mám o něco méně možností, jak se vyhýbat nemilým povinnostem. Pole prokrastinace je ale nedozírně široké. A tak mi teď vlastně dochází, že mám skříň plnou pěkných látek. Možná bych mohla trošku prokrastinovat u šicího stroje a třeba z toho udělat malou fotoreportáž;o) Tak tedy příště se můžete těšit na trochu kreativního šití. Třeba. Nebo na nějaký nový recept, který, kdo ví, bude možná plodem mé vášnivé prokrastinace:o)
Hezké prokrastinování třeba u televize i Vám!
Bora
A teď k tomu, jak se prokrastinace projevuje. Určitě má tisíc a jednu podobu. Já si například velmi ujíždím na úklidu a domácích pracech. A to i přes to, že úklid k smrti nesnáším. Často se přistihnu u smejčení dětského pokoje, i když je potřeba připravit papíry pro účetní. Nebo začnu s vyhazováním zbytečností z celého domu, když mám přichystat podklady pro třídní schůzky. Nejvíce práce mám s žehlením, když mám dělat vyúčtování. Nejhorší šmouhy na oknech vidím, když už je dokonale prázdná lednice a v ní jen hlady pošlá myš. Když to tak píšu, mohlo by to vypadat, že by se u nás dalo jíst z podlahy. Ale s malými "škodiči" za zády udělám úklidové kolečko a můžu začít znovu, jen ta "opravdová" práce stojí:o/ Krize nastane, když se mám jednou za rok potřebu pohádat, nebo spíše vyměnit si názor se svým drahým. To se chytnu hadru a začnu zuřivě šúrovat kuchyňskou linku. U toho vším třískám a brumlám si pod fousy, čímž dávám jasně najevo svou nespokojenost:o) Touha prokrastinovat se jednoduše probudí tak, že jako první v řadě stojí nějaký otravný úkol, který MUSÍM udělat, který MÁM na starosti, který je POTŘEBA dokončit. V ten moment je mi bližší i tolik nenáviděný úklid.
Naštěstí pro mě exituje STRES, který působí mocně. Když už je termín na spadnutí, zvládnu i nespat a vše hravě dodělám a zvládnu. Nakonec zjistím, že to nebylo tak těžké, ale i při tomto vědomí příště jdu a prokrastinuji zase. Ale hodně jsem se zlepšila. Například jsem začala delegovat domácí práce i na ostatní členy domácnosti a tak mám o něco méně možností, jak se vyhýbat nemilým povinnostem. Pole prokrastinace je ale nedozírně široké. A tak mi teď vlastně dochází, že mám skříň plnou pěkných látek. Možná bych mohla trošku prokrastinovat u šicího stroje a třeba z toho udělat malou fotoreportáž;o) Tak tedy příště se můžete těšit na trochu kreativního šití. Třeba. Nebo na nějaký nový recept, který, kdo ví, bude možná plodem mé vášnivé prokrastinace:o)
Hezké prokrastinování třeba u televize i Vám!
Bora
Komentáře
Okomentovat
Děkujeme za Váš komentář;o)