Základy koňovědy 5.- Umím jezdit na koni?

Umím jezdit na koni? Pokládáte si tuto otázku? Nebo v ní máte jasno? a odpověď by zněla "No samozřejmě, že umím!" Nebo je snad vaše odpověď trochu váhavější? Něco ve smyslu: "Učím se..." Nebo vás snad zajímá odpověď na otázku: "Kdy už konečně budu umět jezdit na koni? "

Víte, tohle téma mě trochu rozčiluje. Často se setkávám s lidmi, kteří tvrdí, že umí jezdit. A přitom neumí. Anebo si myslí, že umí jezdit, protože se podle toho chovají, a také neumí. Za 20.let co jezdím na koni, jsem viděla jen malou hrstku talentovaných jezdců, kteří uměli jezdit, byli nebo jsou dokonale vyježdění ve svém jezdeckém stylu a ustáli či ustojí defacto jakoukoliv situaci s jakýmkoliv koněm. Za ty dvě dekády co se věnuji ježdění jsem se naučila hluboké pokoře k tomuto sportu, či chcete-li koníčku. Každý kůň je jiný a každý potřebuje individuální přístup. Obecné rovnice co se týče jezdecké zdatnosti a s tím související práce s koněm ze země jsou docela dobře aplikovatelné ve valné většině případů. ALE jsou koně u kterých musíte hodně přitlačit, abyste si rozuměli a pak koně, na které se stačí špatně podívat a oni se psychicky sesypou jako domeček z karet. Jsou koně, kterým nevadí, že opakují stále stejné chyby a koně, kteří jednoduše nechtějí chyby dělat. A nejen to vnáší do ježdění onu komplikovanost, která z jezdeckého sportu dělá sport plný adrenalinu. Žádná situace není s koňmi dvakrát stejná. Koně ovlivňuje nespočetné množství faktorů, které se odráží v jeho chování pod sedlem. Tyto faktory a zkušenost jezdce postupem času zaručí lepší míru pochopení a vyšší míru zdatnosti v sedle. Když totiž budu brát jednoho a toho samého koně, bude se jeho chování pod sedlem lišit v souvislosti okolnostmi, které více popíšu níže. S tím jde ale ruku v ruce také schopnost jezdce vypořádat se s těmito proměnnými a to z něj dělá špatného, dobrého, či výborného jezdce:

• Míra práce a tréninku
• Toto je obrovská proměnná, kdy pravidelným tréninkem dosáhneme určitého stupně přiježděnosti koně. Zároveň ho lépe poznáme a jsme schopni lépe předvídat jeho jednání v určitých situacích. Např. jak se bude chovat v provozu, v terénu, jak bude lekavý apod. 
• Možnost socializace v ohradě s koňskými soudruhy
• Kůň je stádové zvíře. Kdo koně drží bezdůvodně v dlouhodobé izolaci např. v boxe, je hloupý. Koně získávají zlozvyky a nedobré návyky. Často bývají zlí a své frustrace si vybíjí na lidech, nebo klkají, tkalcují, apod. To jestli chodí nebo nechodí ven hraje obrovskou roli v tom, jak bude nebo nebude chodit pod sedlem a jak s vaším jezdeckým egem otřese v základech. 
• Kvalita a dostatek stravy
• Strava je kapitolou s velkým K. Já mám zato, že by kůň měl mít celý den možnost jíst tak, jak potřebuje. Nejlépe na kvalitní pastvině s přístupem k solnému lizu, který je bezpodmínečně nutný a k čerstvé vodě. Pokud má být v boxe, ať má co žvýkat celý den. O jádru nemá smysl se vyjadřovat, to dokáže s energetickou zásobárnou slušně zatočit a při nedostatku práce jeho přebytek tlačí koni "na mozek":o)
• Říje u klisen/hormony u hřebců (pozor i s valachem umí pořádně zamávat říjná klisna)
• Jednou k sežrání jindy na zabití...jako ženská v cyklu. Klisna málokdy bývá ve svém chování v průběhu měsíce stejná. Na to si prostě musíte zvyknout;o) O hřebcích asi nemá smysl vůbec diskutovat, neboť ty Bůh poslal na zem proto, aby obšťastňovali klisny:o)) A valach to má občas s voňavými klisnami taky těžké... co se týče hormonů, dá se na ně ledacos svést. 
• Vyjížďky do terénu
• Nechtěla bych už zažít podobný adrenalin, jako když nás v mých jezdeckých začátcích brávali cvičitelé na hromadné vyjížďky na jízdárenských koních. Divím se, že se tehdy neudál nějaký velký průšvih. Tolik energie v terénu, kam se koně dostali jednou za měsíc, jsem později už asi nezažila. Je to jako jízda smrti, promiňte, Hubertova jízda se sporťákem (rozuměj s koněm, který jezdí jen jízdárnu a závody).
• Stáří koně 
• Co si budeme vyprávět, s koňmi je to jako s lidmi a jejich přístupem k životu v různých životních stádiích. Děcko- puberťák- dospělý- rozumný starší pán, či dáma... Kdo si pořizuje mladého koně a sám má zkušeností s koňmi co by se za nehet vešlo je buď blázen, nebo pomatenec...Za mě by měl člověk nalítat alespoň pět let v sedle, než se odhodlá si pořídit, či jezdit mladého koně. Za nejkritičtější považuji první dva až tři roky pod sedlem. Počínaje obsednutím. Běžně tedy pro začátečníka a pokročilého začátečníka nemohu doporučit koně, kterému není alespoň 6 let. Záleží samozřejmě na typu tréninku a zdatnosti trenéra. Podle mého názoru by měl mít kůň naježděno alespoň 500hodin, aby se dal považovat za přiježděného. Samozřejmě 500 hodin v odpovídající kvalitě tréninku. Pokud pro sebe hledáte koně do terénu, měl by mít terén naježděný.
• Zdravotní stav koně
• zdraví koně na prvním místě. Ze zdravotních potíží může často plynout neposlušnost koně pod sedlem, vyhazování, utíkání, neochota jít na přilnutí apod. pokud se s Vaším koněm děje něco neobvyklého, může to být způsobeno bolestmi zad, podotrochlózou, vleklým zánětem trávicího traktu(u častých kolikářů), špatnou péčí o zuby či kopyta... 
• Psychické rozpoložení jezdce
• Pokud jdete jezdit, nechte starosti už před bránou jízdárny či ranče... ve vašem ježdění se totiž napětí, stres, vztek či smutek jednoduše odrazí. Kůň je Vaše zrcadlo. Budete vzteklí, kůň bude taky vzteklý...To, že kůň pod sedlem nefunguje může odrážet vaše rozpoložení. Proto dříve, než budete trestat za neposlušnost, či vzdor přemýšejte, jestli nemáte starosti a nechcete si je na koni vybít. 
• Zkušenosti jezdce
• Jak dlouho a jak často jezdíte? Pokud máte nalítáno alespoň 1000 hodin v sedle a několik mnoho odježděných koní (nebo alespoň pár), můžete se považovat za průměrného jezdce. Pokud tedy budete jezdit dvakrát týdně po hodině bude z Vás průměrný jezdec asi za 9 let:o)  
• Ostatní jezdci s koňmi
• Ježdění je sport převážně kolektivní. Situací, kdy jste jen sami dva (kůň a jezdec) je relativně málo. Situací s vícero jezdeckými dvojicemi je mnohem víc. Dá se říct, že to, jak dokážete usedět v sedle různé jezdecké konstelace z Vás také dělá lepšího jezdce. Koně se vzájemně ovlivňují svým temperamentem a to samé i jezdci svým jednáním v sedle. Různé situace prověří, jaký jste jezdec. 

Tak jak tedy umíte jezdit?

Jezdím dlouho, ale pokaždé mě něco překvapí. Neřekla bych, že umím jezdit, ale poradím si s relativně rozsáhlým množstvím situací. U koní se stále učíte. A tento proces nikde nemá konec. Jak jste na tom vy? 

Bora